Pouť na svatou horu Grabarku

12. - 19. srpna 2005

Tento rok jsme se konečně odhodlali a dohodli a v srpnu jsme vyrazili do Polska na pouť na svatou horu Grabarku, kterou každý rok v několika termínech pořádá polská pravoslavná mládež. 11. srpna večer jsme vyjížděli vlakem z Prahy do Waršavy, kam jsme dojeli druhý den brzy ráno. Po přestupu a zhruba dalších dvou hodinách cesty jsme dorazili do Bialystoku. Zástupci místní mládeže už nás čekali na nádraží. Autem jsme se přesunuli domů ke Karolině Topor, kde již bylo ubytováno několik zahraničních hostů. Po vítaném občerstvení nás spolu s ostatními zahraničními účastníky vzali polští kolegové na "menší" okružní jízdu po Bialystoku. Měli jsme možnost prohlédnout si nově vystavěný chrám Hagia Sofia vyzdobený překrásnými freskami řeckých ikonografů, který je 10 krát menší než konstantinopolský originál, navštívili jsme monastýr v Suprašlu, již téměř dokončený chrám sv. Ducha a bialystockou katedrálu. Při té příležitosti jsme byli podívat i ve sklepiku bratrstva, který je v těsném sousedství katedrály. Po návratu domů ke Karolině nás čekala výtečná večeře. Večer jsme konečně měli možnost se s našimi hostiteli i ostatními hosty z různých koutů evropy lépe seznámit. Sešli jsme se zde poutníci z Čech, Finska, Běloruska i Ruska, ke komunikaci většinou posloužila ruština nebo angličtina, případě polština.

13. srpna

Ráno nás na stole opět čekala skvostná snídaně, karolinina maminka se o nás starala opravdu královsky. Vstávali jsme poněkud dříve, protože zápis účastníků pouti byl v Dojlidech od 7 hodin a od 8 hodin se zde v kostele sv. Elijáše konala liturgie. Po ní následovala pobožnost se svěcením křížů a poté už se procesí poutníků vydalo na cestu. Dnešní cesta vedla do vesnice Folwarki Tylwickie, kde se konala krátká pobožnost a po ní oběd. Po odpočinku jsme pokračovali do Michalowa, kde naše dnešní trasa končila (31 km). Po krátké pobožnosti si nás obyvatelé obce a okolí rozebrali do svých domů a o unavené poutníky se postarali.

14. srpna

Ráno v 7 se v chrámu v Michalowo konala svatá liturgie a po ní jsme se vydali na cestu. Ve vesničce Nowa Wola nás pohostili krátkým občerstvením, na oběd nás očekávali v Bondarach. Postupně se k nám přidávali další poutníci z okolních obcí, kterými jsme procházeli. Procesí postupně mohutnělo. Během celé pouti, snad v každé vesničce, kterou jsme procházeli, nás místní očekávali a nabízeli nám pití a jablka nebo něco jiného k zakousnutí. Večer došli do vesnice Narewka (30 km), kde opět následovala pobožnost a poté přesun do domovů našich hostitelů. My s Danielou a ruskou kolegyní Ludmilou jsme byly ubytované v domku u starších manželů. Paní byla velmi milá a pohostinná, velmi dlouho nechtěla pochopit, že nejsme otesánci a hlady opravdu neumíráme :-). Pro jistotu nám alespoň na další cestu dala několik sklenic varenije (to nám vydrželo až do Čech a bylo výborné!).

15. srpna

Ráno od sedmi se jako každý den konala liturgie a po ní poutníci vyrazili. Dnes nás čekala poměrně pohodová cesta, jen 23 km. Oběd byl v domově důchodců kousek od obce Dubiny. Bohužel jsme si cestou tam a zpátky do Dubin poněkud zašli, takže jsme dnes stejně ušli téměř 30 kilometrů. Večer jsme došli do Hajnowky. Po krátké večerní pobožnosti nás auto Bratrstva zavezlo k naší dnešní "paní domácí". Tentokrát jsme bydlely kromě Ludmily ještě s dvěma dámami z Kaliningradu a večer vypukla zajímavá rozprava.

16. srpna

Ráno jsme se čekaly až nás přijede vyzvednout auto Bratrstva a vezme nás k chrámu. Protože čas utíkal a "taxi" nikde, rozhodly jsme se s Danielou, že zas tak daleko to není a radši půjdeme pěšky (už máme přeci nějaký trénink). Auto s rozesmátými spolupoutníky nás předjelo kousek před chrámem.
Už v Čechách jsme se těšili, že se podíváme do Bělowěžského pralesa a dnes jsme mu byli nejblíž. Po domluvě s duchovním polské mládeže o. igumen Marek s igumenem Vitalijem využili našeho postavení zahraničních hostů a s doprovodem Karoliny jsme se přeci jen jeli podívat do Bělowěže. Po návštěvě parku jsme navštívili zdejší moderní přírodovědné muzeum, expozice byla skutečně překrásná. Viděli jsme i bělowěžský chrám, který se může pochlubit unikátním porcelánovým ikonostasem (další je u nás v republice, v Mariánských lázních). Po cestě nazpět jsme naše průvodce přemluvili ke krátké zastávce v hajnowském soboru. Je to moderní stavba, která vzbuzuje v různých lidech velmi odlišné pocity. K procesí jsme se vrátili několik kilometrů před Kleszcelemi, kde byl dnes konec cesty. I tentokrát jsme byly ubytované poměrně daleko od chrámu, ale naštěstí pro nás přijel pán domu a dovezl nás do našeho dnešního útočiště. Byly jsme tak unavené, že jsme s našimi hostiteli a dvěma polskými spolunocležnicemi prohodily jen pár slov a šly jsme raději spát.

17. srpna

Na nohou jsme byly poněkud dříve než naše polské kolegyně a tak nás hodný "pan domácí" zavezl ke chrámu zvlášť a pro ně se ještě jednou vrátil. Po liturgii cesta pokračovala do Milejczyc, kde nás ve školní jídelně nakrmili. Po krátkém odpočinku jsme se vydali k našemu dnešnímu cíli - obci Žerczyce. Po krátké každovečerní pobožnosti byla část poutníků přepravena školními autobusy k ubytování v areálu školy a zbytek si opět rozebrali místí. Jako zahraniční hosté jsme měly i tentokrát ubytování na poutní podmínky nadstandartní, nejvíc jsme oceňovaly možnost se (až na jednu výjimku) každý den osprchovat :-))). Bohužel naše dnešní hostitelka uměla jen polsky (což zase my téměř ne), takže se žádný velký rozhovor nekonal.

18. srpna

Dnes se přiblížil konec naší poutě. Ke Grabarce nám už zbývá pouhých 10 kilometrů. Daniela nás bohužel musela už dnes opustit a vrátit se do Čech.a tak jí ještě před liturgií vzalo auto převážející naše batohy na Grabarku a odtamtud rovnou na nádraží. My jsme se po liturgii také vydali na cestu. Ta uběhla velice rychle.
Po pár hodinách jsme došli k monastýru. Vystoupali jsme po schodech obalených poutníky a po kolenou kajícně obešli chrám. Někteří ho dokonce dokázali obejít několikrát. Pak následovalo stavění křížů, které sebou naše procesí přineslo z Bialystoku - jednoho velkého za monastýr v Suprašlu, druhého za Bratrstvo mládeže a spousty menších, které nesli poutníci za uzdravení a vyprošení Božího požehnání pro své blízké.
Večer proběhla slavnostní večerní bohoslužba za přítomnosti polských hierarchů. Po službě jsme si vyměnili s ostatními účastníky kontakty a předali si lístečky se jmény ke vzpomínání. Protože většina zahraničních poutníků se vracela s Karolínou a jejími rodiči ještě večer zpátky do Bialystoku museli jsme se rozloučit.

19. srpna

Během noci se konaly čtyři liturgie střídavě ve všech chrámech na Grabarce. My jsme si vybrali službu, která začínala ve 4 hodiny ráno a je tradičně nejslabší, co se týče počtu příchozích. Do čtyř hodin bylo ještě hodně času a teplo v noci zrovna nebylo, naštěstí se pro mě našla jedna postel v monastýru, takže jsem se do liturgie příjemně prospala. Liturgie poklidně probíhala a i při již zmíněné "nízké" účasti se podávalo přijímání z devíti kalichů. Další zvláštností této služby, kvůli které jsme se pro ni také rozhodli je to, že při velkém vchodu začíná svítat. V chrámu vládla úžasná atmosféra. Před koncem liturgie se světilo ovoce a po krátkém kázání a požehnání vladyky Jeremiáše služba skončila.
Rychle jsme si sbalili, nakoupili potřebné věci v monastýrské lávce a vydali se na nádraží. Cesta do Čech uběhla rychle, až příliš. Nějak se nám ani nechtělo vracet...

L. P.

Bratrstvo pravoslavné mládeže
přijalo na valném shromáždění
27. 10. 2007 nové stanovy.
více zde...

Zveme vás na SYNDESMOS Youth Festival 2008 s tématem "místní mentalita - globální církev" do La Servagere ve Francii, který se koná ve dnech 7. až 13. srpna 2008.
Konečný termín přihlášek je 25. 7.

Další pozvánka je na mezinárodní ekumenické studentské setkání na téma "hrdinové, vzory a světci" do
Waldsieversdorfu (nedaleko Berlína, Německo) ve dnech 24. - 30. srpna 2008.
Konečný termín přihlášek je 20. 7.

A prozatím poslední pozvánka je do Řecka do monastýru sv. Jana Křtitele nedaleko Larisy na Syndesmos Spiritual Diaconia Programme ve dnech 8. až 14. září 2008.
Konečný termín přihlášek je 10. 8.

Momentálně jsem všichni unešení z toho, co se dá najít pravoslavného
na Youtube :-) Tak se chceme
podělit o to, co nás dostalo asi nejvíc...

Agni parthene - od mnichů ze Simonos Petra

Axion estin - od Divny Ljubojević

Jediné studium pravoslavné teologie, akreditované v ČR.